Nikdy nesuď lidi

4. dubna 2017 v 15:15 |  Nikdy nesuď lidi
Nikdy nesuď lidi
Eliška, Vojta

Nenávist
Vojta je průměrný student jako každý jiný. Ale jeho rodina byla chudá a tak byl rád, že alespoň může chodit do školy. Neměl tam sice žádný kamarády, ale učení ho bavilo. A tak rodičům dělal pořád radost. Byl mezi nejlepšíma ve škole. Nikdy s ničím neměl problem, až někdy na šikanu. Ale byl už zvyklý. Šikanovala ho jedna parta holek, kterou neměl Vojta moc rád, protože si o sobě myslely, že jsou něco víc než ostatní. Ale nebyly vůbec chytré.

Doučování a konec šikany
A proto se paní učitelka rozhodla, že si jednu z nich vybere a néchá jí ať se doučuje. Nevybírala dlouho stačilo se kouknou jen na známky a bylo jasné, že to bude Eliška. Ona jako jediná propadala z nějakého předmětu. Paní učitelka věděla, že Vojta je moc chytrý, tak mu jí dala ať jí doučuje. Vojta s tím nesouhlasil, protože nemohl doučovat toho kdo ho šikanuje a koho nesnáší. Ale neměl na vybranou. Ani Eliška s tím nesouhlasila. A tak na doučování chodila naštvaná a ke všemu ještě pozdě. Postupem času už jim to nevadilo zvykli si, že to tak prostě musí být. Doučování už nebylo jako za trest. Docela se i u toho pobavili. Stali se z nich i přátelé. A Vojtova šikana skončila.

Nemoc
Ovšem Eliška nevěděla jednu podstatnou věc, no nikdo o tom nevěděl. Vojta o tom taky nikde neříkal, věděla to jenom jeho rodina. Eliška si toho ale všimla a začala se ho vyptávat " Co se děje?!" Vojta jí to nechtěl říct, ale ona se ptala pořád. Vojta byl totiž nemocný. Měl totiž vrozenou vadu srdce. Elišku to zasáhlo, nikdy před tím si toho nevšimla.

Nemocnice
Jednou na jejich doučování se něco stalo. Vojta z ničeho nic omdlel a přestal dýchat. Eliška nevěděla jak se má zachovat v této situaci a tak volala ambulanci a čekala u něj až přijede. Bála se, že stratí svého kamaráda. Ambulance to neměla tak daleko a tak tam během 15 minut přijela. Naložili Vojtu do záchranky. Elišku vzít nechtěli, nebyla totiž z jeho rodiny a tak musela zavolat rodičům, aby jí dovezli do nemocnice. V nemocnici Eliška čekala s jehou rodinou na výsledky. Strávili tam celou noc. Doktoři jim pak oznámili, že to vypadá, že se z toho dostane, ale ještě to nebylo tak jisté. Když byl Vojta po operaci mohli se na něj jít podívat rodiče. Byli smutný, báli se, že příjdou o svého syna. Eliška se mohla jít podívat až druhý den. Vojta byl při vědomí a byl moc rád, že se na něho přišla podívat. Elišce bylo ale do breku, když ho tam spatřila jak tam leží. On se na ní ale usmál a řekl " To bude dobrý." Za týden už ho pustili z nemocnice.

Smrt
Musel teď být opatrnější a nesměl se rozčilovat. Jednou šel domu z doučování s Eliškou. Rozloučili se před školou. Oba se těšili až se zítra zase sejdou. Vojta šel domů a přetížilo se mu, ale myslel si, že je jen unavaný ze školy a tak šel dál. Zbývalo mu pár metrů a byl doma. Ale domů už nedošel. Vojta bohužel u sebe nikoho neměl. Po druhý už to nezvládl a umřel. Jeho rodiče ho našli asi o hodinu díl. Mysleli si totiž, že se s Eliškou doučují o trochu díl. Ale pak už jim to bylo podezdřelé a šli ho hledat. Našli ho pár metrů od domu. Jeho mamka chtěla zavolat ambulanci, ale oba rodiči už věděli že je pozdě. Druhý den pak přišli do jeho školy. Oznámili to ředitelovi a Elišce. Nemohla tomu uvěřit. Vždyť se včera ještě doučovali. Bohužel už s tím nikdo nemohl nic udělat. O dva týdny pozdě se konal pohřeb. Který byl smutný pro každýho kdo přišel. Všichni se s ním rozloučili. Nejhůř to nesla Eliška. Ale časem pochopila, že už nikdy nemá předem soudit lidi, který vůbec nezná.

KONEC
 

Přátelství a něco víc

5. března 2017 v 17:24 |  Přátelství a něco víc
Přátelství a něco víc
Jirka, Sára, Moly a Ben

Špatná novina
Byl den jako každý jiný, ale tento den byl něčím zvlášťní. A to tím, že dva nejlepší kamarádi Jirka a Sára se museli rozloučit. Oba dva to mrzelo, protože byli zvyklí, že chodí na základní školu. A bylo to přesně takhle. Oba dva šli do školy a učili se no prostě normální den a když škola skončila tak se Sára od Jirky dozvěděla, že se musí odstěhovat. Sára se divila " Proč??" Ale bylo to prosté jeho rodiče si našli lepší práci, která se nachází dál než oni bydlí. Je to smutný oba věděli, že se už neuvidí a tak se rozloučili.
Moly
Po nějakých rokách si Sára zvykla, že už tu pro ní její nejlepší přítel není. A tak bylo na čase si najít nového nejlepšího kamaráda. A tím se stala Moly se kterou se znala, protože obě dvě chodily na stejnou střední školu. Sáře už nebylo tak smutno jako dřív. Mohli totiž mluvit o čem koliv o klucích, oblečení a o blbostech. Ale jednou se to změnilo. Moly přišla do školy podřážděná a nikdo nevěděl co se s ní stalo. Od té doby co se jí něco stalo tak se začala stýkat s jínými lidmi a na Sáru neměla čas. No spíš se s ní už nechtěla výdat. A navíc Moly začala pomlouvat a to bylo na ní to nejhorší. A tak to vypadalo že Sára je opět sama jako předtím než se seznámila s Moly. Pořád jí vrtalo hlavou co se mohlo stát vždyť to nemohlo být jen tak z ničeho. No ale to už bylo pozdě Moly je prostě jiná.
Zázrak
Dny plynuly dál a dál. Mezitím se zjístilo, že se někdo nový přistěhoval a má nastoupit do školy. Všichni jsou natěšení a rozrušení kdo to jen je. Probíhá hodina a najednou se ozve klepání a učitelka, že to musí být ten nový žák. Když ale přišel do třídy, tak to nebyl nový žák, ale byl to Jirka. Sára se na něj koukala a řikala si, že to není možné. Její výraz byl nezapomenutelný koukala se totiž tak upřeně, že jí skoro vypadli oči z důlku. Ale nebyla jediná kdo se tak koukal i Jirka se na ní díval. Oba netušili, že se někdy ještě uvidí. A ještě když je to tak dlouho. Vždyť se neviděli už pět let. Učitelka oznámila " Tohle je váš nový spolužak a jmenuje se Jirka." ukázala na prázdnou lavici, která už byla připravená pro něj. Ve škole se Sára s Jirkou dohodli, že se sejdou. A jak se taky dohodli, tak se taky stalo sešli se u Sáry, protože ona nevěděla kam se přistěhovali. Bylo to totiž jinde než předtím. Jirka si ale pamatoval kde Sára bydlí. Sešli se a přivítali se, začali si povídat co se za tu dobu změnilo, co se stalo a jaký měli kamarády. Když si všechno vyříkali, tak se šli projít. Jirka jí ukázal dům, kde teď bydlí a taky svého nového pejska, který se jmenuje Ben. Ten si Sáru oblíbil hned. A nic se nezměnilo jsou opět nejlepší kamarádi.
Nečekaná událost
Chodí spolu do školy a ven jako za starých času. Jednou šli po parku a Jirka pustil Bena jako vždycky když šli do parku. Mezi tím si povídali na hřišti a nebo na lavičce. Byli zvyklý, že kolem nich vždycky pobíhá a skotačí. Ale Sára se začala divit, že se už dlouho neoběvil. Oba začali volat "Bene, Bene kde jsi??" Ale on nikde. Rozdělili se a začali ho hledat. Po deseti minutách Sára zaslechla pláč. Rozeběhla se a uviděla Jirku jak drží v náruči svého milovaného mazlíčka, který už není živý. Začala taky brečet. Jirka se na ní podíval se slzami v očích. Oba Bena milovali a tak to pro ně byl veliký šok. Odnesli ho k Jirkovi domů, kde ho pak na zahradě pohřbili jeho rodiče. Ty dny potom byli smutný. Jirka se Sárou už pak nikdy nešli do toho parku.
Plavání
Po nějaké době už na to tak nemysleli. Začalo léto a tak si užívali. Společně chodí plavat do odkrýtého veřejného bazénu. Oba milují plavání, potápění a házení do vody toho druhého.Vždycky si to tam užívají. Jirka vždy vezme Sáru do náručí a hodí jí do vody a pak na ní skáče kufry. Někdy tam s ní dokonce i skočí když jí drží. Jirka jí hodil do vody a skočil na ní. Sára se na něho otočila a začala ho potápět. On jí chytil a stáhl jí s sebou dolů a pak se vynořili. Podívali se na sebe a už to vypadalo, že si dají pusu, ale Sára na něho začala stříkat vodu. Prostě se chovají jako malé děti. Což u nich, když jsou spolu není nic nového.
Přespání a polibek
Sára pak na večer přišla k němu domů, protože byli dohodnutý, že u něj přespí. Přišla k němu do pokoje a řekla " Zabíram si postel." Jirka jí odpověděl " Tak jo." Je to opravdový gentleman. Setmělo se a Jirka přinesl chipsy a něco k pití. Rozhodli se ,že se kouknou na film. Sára šla zhasnout a sedla si k němu na postel. Film byl dlouhý tak, že u něj usnul Jirka. Ležel Sáře na klíně. Když film skončil Sára ho opatrně odsunula, aby se nevzbudil a šla si pro fixu. Vzala jí ze stolu a začala Jirkovi malovat po obličeji. Udělala z něho kocoura. Odložila pak fixu a začala se smát. Jirka se vzbudil, nevěděl co se děje. Sára na něj " Ty si ale kocour." Něco mu tu nehrálo, tak se koukl do zrcadla a už mu to došlo. Tak chytil Sáru a vzal si fixu, kterou viděl na stole a začal jí kreslít fousky. Sára se bránila. Ale Jirka byl silnější. Hodil jí na postel a smáli se oba na vzájem. Pak se na sebe podívali jako v tom bazénu. Ale teď si tu pusu opravdu dali. Oba se na sebe podívali a začali se líbat. Kdo by řekl, že z nejlepších kamarádů by mohl být pár. Ale jako pár se ani moc nezměnilo jen si dávali pusy a jinak to byli pořád stejní blázni jako před tím. Ale Jirka by jí za jinou nevyměnil. Stal se z nich nejhezčí pár z okolí.


KONEC

Kam dál

Reklama